Bohumil Pipek – Otecko

/ 1889-1964 /

Vzděláním i povoláním učitel. Dlouholetý skautský činovník na Znojemsku a Valašsku, zemský starosta Moravy.

Narodil se 14. června 1889 v Ovesné Lhotě u Ledče nad Sázavou. Od roku 1929 žil s manželkou a dvěma syny  ve Valašském Meziříčí. Se skautingem se seznámil už v roce 1912, kdy v létě sledoval dění ve Svojsíkově tábore pod Lipnicí. Zajel i do Prahy za profesorem A. B. Svojsíkem, aby se dověděl o jeho práci s mládeží víc. Ten mu věnoval své dvě významné knihy : „Základy junáctví“/vydané r. 19l2/ a „Den v táboře junáků“/1913/. Své poznatky uváděl do praxe na obecné škole v Hulících a na měštanské škole v Jevišovicích. Tam za­ložil v roce 1916 svůj první opravdu skautský oddíl. V roce 1918 zakládá a vede skautský oddíl ve Znojmě, kam byl služebně přeložen. Se znojemskými skauty tábořil v letech 1919 a 1920 pod Cornštejnem.

V roce 1920 je ve svazovém tisku uváděn jako okresní zpravodaj ve Znojmě, v r.1921 už jako župní zpravodaj župy Telč.

Při příležitosti 10. výročí samostatného Českosloven­ska byl Boh. Pipek vyznamenán stříbrnou svastikou Náčelnictva a bylo mu uděleno právo nosit jubilejní odznak za nepřetržitou skaut­skou činnost.

V roce 1929 se ústředí Svazu junáků usnáší vybudovat v Čechách a na Moravě po slovenském vzoru zemské výbory. K realizaci došlo v roce 1930, kdy byl Náčelnictvem jmenován zemský výbor moravský ve složení : Jos. Nebeský z Přerova jako zemský náčelník, Boh. Pi­pek z Valaš. Meziříčí jako jeho zástupce a dr. Rud. Plajner z Holešova jako jednatel.

Byla to pro Boh. Pipka veliká čest a projev důvěry. Záro­veň se mu dostalo vysokého ohodnocení i jako pedagogovi, když byl v roce 1930 ustanoven do funkce okresního školního inspektora ve Valaš. Meziříčí.

RNDr. Rud. Plajner píše ve své knize „Ve službách repu­bliky“, část II. 3tr. 61 /z r.1981/: „Této agilní tro­jici pracovníku, podporované všemi okresními a župními zpravodaji a mající důvěru vůdcovských kádrů i mládeže, se podařilo převzít správu zemských záležitostí do vlastních rukou…“

V r. 1933 vystřídal ve funkci moravského náčelníka Josefa Nebeského MUDr. Zdenko Štekl z Hranic a RNDr. Rud. Plajnera ve fukci jednatele v r.1937 br. Foit. Do trojice nejvyšších moravských činovníků přibyla s. Marie Januštíková jako zemská náčelní.

RNDr. Rud. Plajner píše dále ve své knize: „Hodnotíme-li svazový skauting z odstupu více než 40 let, musíme opětovně prohlá­sit, že jeho moravskoslezské větev, vedená týmem Štekl – Januštíko­vá – Pipek – Foit byla po všech stránkách a ve všech směrech nej­progresivnější. Byl to názor i velmi mnoha jiných odborníků.“

Po těžkých válečných letech se br. Boh. Pipek pouští znovu s velikým nadšením do nové práce /to jako 56 letý/. Organizu­je junácké středisko ve Valaš. Meziříčí, stojí kratší dobu i v čele 27. Valašské oblasti. 11.února 1946 byl na junáckém sněmu v Praze zvolen zemským starostou Moravy, v kteréžto funkci zůstal až do ukončení činnosti Junáka.

V letech 1946-1948 vede se zkušeným kádrem instruk­torů, absolventů Moravské LŠ, mezi kterými nechyběli ani oba jeho sy­nové Karel a Miroslav, Valašskou oblastní LŠ.

Ještě v červenci r. 1949 přednáší v kurse pro rádce a vedoucí na téma Junáctví, podstata a význam a Symbolika a táborové ohně.

Junáky byl br. Bohumil Pipek nazýván Otec či Otěcko, což svědčí o jeho veliké oblibě a úctě k jeho činnosti.

Zemřel ve vsetínské nemocnici 26. ledna 1964 ve svých nedožitých 75 letech.

Za použití archivního materiálu SOKA Vsetín. Autor textu je Jack Krumpholz.