Odvážná volba

Titul komiksové knihy (nebo spíše knihy komiksů) „Odvaha je volba“  z roku 2020 je bezesporu slovy autora, skauta a kreslíře Tomáše Vovsíka, „první velkou komiksovou knihou, kterou skauti mají“. Koho zajímá, jak téma skautingu tak i téma komiksové tvorby v naší republice, tak si právě v této spojitosti může položit otázku, zda je na místě plesat nad tím, že po třiceti letech vychází první kniha skautských komiksů. Myšleno období další obnovy skautingu a svobodného projevu slova. Tedy jinými slovy proč až nyní? Nabízí se odpovědět si generačním vývojem a dále i samotným rozmachem komiksové produkce, která stále více oslovuje knižní trh u nás. V tomto smyslu je to správný krok správným směrem. A stojí za to i dodat, že jeden z příběhů knihy –  Druhý břeh, získal  cenu Muriel 2020 za nejlepší krátký komiks.

Ale…

Bylo by jistě zajímavé poznat hlubší pozadí vzniku publikace ve smyslu volby formy obsahu. Jistě – o skautingu, ale jak jej odvyprávět? A hlavně – komu? Jaké se asi vedly diskuze mezi vydavatelstvím Argo a Junákem? Komiksová kniha odpovídá: „Jsem zde jako výklad nelehké historie českého skautingu“. Publikace, jíž si jistě pořídí členové Junáka. Dějová linie je tak pro ně rozstříhána de facto do osmi stylisticky odlišných rovin, které mají zvyšovat atraktivitu a potencionál „příběhu českého skautingu“, kterého jsou do dnešních dnů vlastně sami součástí.  Snad i proto zde možná až trochu moc z příběhů čouhá nepřímočarost hlavních postav. Tedy mužských či spíše chlapeckých, které se autor dost okatě snaží polidštit jejich slabostmi, zkrátka aby nebyli moc foglarovsky rovní. Takový trochu provařený recept na tvorbu cool hrdinů.

Kniha má bezesporu odvážnou ambici, představit nám příběhy, z nichž každý se odehrává v jiné historické době naší země. O to větší nároky a pozornost měly být ze strany autorů věnovány přehlednosti a srozumitelnosti komiksových dialogů, řazení komiksových oken, aby čtenář příběhy dokázal pochopit, ať už je čtenářem skaut, laik či profesor historie.

A právě ta zkratkovitost i výtvarné zpracování je Achillovou patou díla. Některé „kapitoly“ jsou zmatečné až nesrozumitelné, například „Zrádce“ z období protektorátu.  Přitom právě tento by se dal rozvinout do samostatné knihy, z níž by dobrodružství a napětí mohlo dýchat z každé stránky – a to nejen na Junáky, ale na všechny milovníky komiksů.

Příběhy, které nám kniha představuje, mají přitom obrovský potenciál a při vhodnějším zpracování by jistě byly přitáhly široký okruh čtenářů od dětí po dospělé. Takto se snad s knihou spokojí spolkoví činovníci a skalní příznivci všeho skautského, a to pravděpodobně spíš ti starší a v historii poučenější.

Zkusmo jsem knihu podstrčil své dvanáctileté dceři, kterou nic jiného než komiksy „nebere“. Odradilo ji jen letmé prolistování. To bych i chápal. Když jsem však o názor na publikaci požádal svou ženu, učitelku, která sama aktivně vyhledává všechno pozitivně motivující k poznávání světa, vrátila mi ji s tím, že je pro ni zcela nesrozumitelná a divná. Ano, je to sice subjektivní pohled člověka, co se o skauting nezajímá, ale z hlediska energie a jistě i nemalé finanční investice – neměla by tato kniha sledovat i nějaký ten reprezentační a propagační rozměr našeho největšího skautského spolku pro zbytek světa?

Zde se tak trochu nabízí otázka, čím oslovuje Junák širokou veřejnost. Je toho tolik, že si může dovolit vytvářet komiksovou knihu tak trochu jen pro svou potěchu? Přejme mu to a těšme se na další knihy a novátorské pokusy. A přejme si třeba, aby tu byla snaha zviditelnit skauting na poli filmovém (nebo aspoň televizním), nikoli jen jako cíl dokumentaristů či reklamních kampaní. Třeba se časem zrodí i nějaká moderně pojatá expozice o jeho více jak stoleté historii, se všemi jeho vzlety a pády, prosycená tisíci podivuhodných příběhů. Přejme si, aby se při tom tak nějak nezapomínalo na ty, co o skautingu nic moc neví. Bude to určitě věc správné volby i odvahy.

 

Michal