Antonín Jurčík – Šerif

by Tonda Putala

Tonda Jurčík začal skautovat v roku 1946, a je uveden na první registrační listině skautského oddílu na Hovězí. Jeho skautská přezdívka byla Šerif. V roku 1968 se aktivně zapojil do obnovy skautského oddílu na Hovězí. Oddíl fakticky vedl do roku 1972 a byl v kontaktu s ostatními skauty. Pracoval v MEZ Vsetín. Aktivně pracoval ve sboru dobrovolných hasičů. Od roku 1968 do roku 1990 byl aktivní v Československé straně lidové. V roku 1968 uskutečnil tábor pod Kalvárii s chlapeckým oddílem. Se Vsetínem a Jablůnkou se podílel na přípravě táboru na Bařince v roku 1969. V roku 1970 se podílel ještě na táboře na Dynčáku.

V roku 1990 se aktivně podílel na obnově skautingu na Hovězí. Vzniká středisko Hovězí, které vede až do roku 1998. Za jeho práci pro skauting byl oceněn členstvím ve Svojsíkově oddílu. V roku 1996 uskutečnil setkání skautů z poválečných let, z období 1968 až 1972 a současných skautů. Tonda byl velký bojovník za ideály a vize, kterým věřil. Umírá na podzim 2004, je pochován na hřbitově na Hovězí v rodinném hrobu…

Vzpomínku na Tondu Jurčíka začnu rokem 1970. V letech 1969 až 1970 skautovala v oddíle na Hovězí moje sestra Marie a bratr František. Tonda Jurčík působil ve vedení oddílu. Tonda Jurčík byl také ve sboru dobrovolných hasičů, a jako preventistu jsem jej několikrát zažil v ZDŠ Hovězí, kde mluvil o prevenci požáru, nebezpečí možných požárů. Po roce 1990 se Tonda Jurčíků angažoval i ve výtvarné soutěži „Prevence požární ochrany očima dětí“, pamatuji si, že jako vhodné ceny pro vítěze vybíral knihy s dobrodružnou romantikou. Byl mu udělen titul zasloužilý hasič. Dále vzpomínám, že amatérsky fotografoval, takže častokrát fotil společné fotky např. při prvním svatém přijímání. Poslední zálibou bylo promítání filmu. Jestli si dobře vzpomínám, naučil se tomu na vojně. Promítal nějaké roky i v kině na Hovězí.

Antonín Jurčík se dále společensky angažoval v Československé straně Lidové. Lidová strana na Hovězí pořádala zájezdy. Např. ke sv. Antonínkovi do Blatnice. V letech asi 1983 až 1986 se angažoval s dalšími Hověžany při opravě kostelů v severních Čechách. Dále za sbor pro občanské záležitosti mluvíval jako řečník na pohřbech.

Mezi lety 1978 až 1980 jsme mezi známými na půdě nalezli fotky (z let 1946 až 1947) které zachycovaly mládežnickou /skautskou/. Tehdy jsem si uvědomil, že na Hovězí asi byli skauti i před rokem 1968.

V roce 1995 jsem se potkal s kluky z chlapeckého oddílu na Hovězí, kteří neměli vedoucího, a poté jsem se Tondovi nabídl, že bych se chlapeckému oddílu věnoval.

Antonín Jurčík byl od roku 1990 vůdcem skautského střediska na Hovězí. Ve středisku byl i chlapecký a dívčí oddíl z Lidečka. Na Hovězí jsme v roku 1996 slavily 50 let skautingu. Tonda Jurčík pozval skauty z období 1946 až 1948, z 1968 až 1973 i bývalé skauty. Setkání se účastnil i br. Jirka Londin, Limonek ze Vsetína.

Tonda Jurčík měl (v letech 1946 až 1948) skautskou přezdívku Šerif. Z vyprávění Tondy vím, že se zřejmě učil elektrikářem někde v Přerově. Taky mi ukazoval výstřižek z novin (snad z návštěvy prezidenta v Přerově) a že se v kroji dostal až do jeho blízkosti. Tonda vždy propagoval skautský kroj a pozdrav levou rukou.

V roku 1983 vyšel článek v novinách, jak parta Valachů opravuje kostely v Severních Čechách. Na fotografii 8 pracantů lze rozeznat Tondu Jurčíku v ušance. Na ušance je možné rozeznat skautskou lilii.

Události z let 1968 až 1972 jsem se snažil upřesnit rozhovorem s bývalými skauty (Petr Živníček, sestra Marie). Kronika chlapeckého oddílu se v letech 1968 až 1972 omezila na dva zápisy. Na Hovězí se dlouhá léta ukazovalo tábořiště, kde tábořily v roku 1972 skauti (údajně ze Zlína). Takže pravděpodobně docházelo k setkání bývalých skautů s Tondou Jurčíkem i po datu 1972.   Vím, že Tonda Jurčík nabídl skautům asi v roku 1972 možnost pokračovat pod hlavičkou pionýr, či hasičů. Ale tohle bylo pro skauty na Hovězí nepřijatelné. Po roku 1972 se Tonda Jurčík angažoval u Sboru dobrovolných hasičů.

V roce 1996 přijel na tábor do Komně a pomáhal mi s bouráním tábora. V letech 1997 domluvil řidiče a jeli jsme domlouvat tábořiště na Malou Bystřici (lokalita Na Baránkách). Nechal mi volnou ruku, a tak jsem pro středisko koupil dvě laminátové kánoe. S Tondou Jurčíkem jsem samozřejmě mnohé probíral. Pokud nemohl, tak jsem středisko Hovězí zastupoval na jednání okresní rady.

V roku (asi 1997 a 1998) jsem byl s Šerifem na ekumenickém semináři ELŠ v Praze.

V roku 1995 jsme koupili v Brodku u Přerova kroje pro chlapecký oddíl a zelené barety. Tonda Jurčík chtěl taky zelený baret, tak jsme mu jej zakoupil.

Možná v roku 1999 měl Tonda mrtvičku. Pak se to snažil rozchodit. Pak již lidé říkali o Tondovi Jurčíkovém, že až potom se změnil, že byl hodný. Když jsem za ním přišel s nějakým neřešeným problémem, mávl rukou, usmál se, nabídl kalíška, či se snažil mi dohazovat nějaké děvče, abych nezůstal v životě sám. V těchto letech byl osloven, aby sepsal své vyprávění o opravě kostelů v Českém pohraničí. Svoje vzpomínky nahrál na magnetofonový pásek, protože již nezvládal psát. Záznam jsem pak přepisoval na počítači. Ke vzpomínkám přiložil fotografie s uvedenými daty. Takže jsem se pak snažil vzpomínky dát do časových souvislostí (s lidmi, kteří na fotografiích byli uvedeni). Mám za to, že snad vzpomínky mu po literární stránce redigoval br. Hájek (Balů), či nějaký jiný učitel. Tonda Jurčík umírá na podzim roku 2004. Je pochován na hřbitově Hovězí. Na pohřbu byli jako skauti, děti od Marušky Suré. Přes bundy měly přehozené skautské košile. Pak tu byl i Petr Juhaňák, … Jednalo se defacto o poslední vystoupení skatů na Hovězí pro období 1990 až 2004.